Vysoke Tatry 2003

plni optimizmu vyrářžíme zdolat Kriváň (2495m.nmv) ve vysokých tatrách cestou se ohlížím a kochám se krajinou za námi zatím to jde síly a optimizmus se nevytratil, také jeden z důvodů uchování mé dobré kondice je fakt, že ostatní vypadají už teď trochu vyčerpaní... opět se po cestě otáčím a pohledy směrem dolů jsou povznášející malá přestávka v sedle pod vrcholem kriváně, neřekl bych, že posledních pár metrů bude tak náročných, jako by zde docházel dech... asi opojení panorámaty... stojí to za to
pomalu pokračujeme vzhůru ale z 5ti členné výpravy pokračujeme jen dva... tak jsme tu (Kriváň 2495m), ten pocit je opravdu nepopsatelný jeden malý důkaz z vrcholu, asi tu již před námi někdo byl... :) pražský václavák to není ale pár silnějších jedinců tu je... pohledy dolů opravdu stojí za to tak ještě malý důkaz pro sebe abych tomu za par let vůbec věřil...
opět pohledy směrem dolů, nahoru by byly jen mraky při návratu jsem si ještě zachytil místo našeho výstupu cesta zpět byla příjemná, nerad se vracím stejnou cestou zpět a tak téměř každá výprava vede nějakým okruhem... občas jsem za toto proklínán, protože cesta tak někdy nabývá na délce a času... než se dostaneme do lesnatého pásma ještě malé rozhlédnutí... vyrážíme na okružní trasu průlomem u štrbského plesa míříme vzhůru ale pohled ze spod také není k zahození...
první zastávka u horského jezírka k tomu snad není co dodat, prostě krása pro kterou stojí za to se sem lopotit a zase vzhůru k nebesům stoupáme a já se pravidelne otáčím abych zachytil co vidím stoupáme a já se pravidelne otáčím abych zachytil co vidím stoupáme a já se pravidelne otáčím abych zachytil co vidím
stoupáme a já se pravidelne otáčím abych zachytil co vidím a jsme kousek před průlomem, provoz se tu trošku zhušťuje, asi nejsme jediní kdo dnes dostal podobný nápad šplhat po horách... :) mám trochu času a tak se kochám, ostatně to tady dělám skoro pořád... přidávám i snímek z druhé strany průlomu a míříme směrem zpět...